Datum:14.10.2002
Autor:Aleš Roleček
Název:Ravenské mozaiky
Typ textu:poznámky z přednášky pořídil Pavel Franc

Nad unikátním souborem mozaiek, které najdeme v severoitalské Raveně, se lze zamyslet nejen z uměleckého hlediska. Pro osvětlení souvislostí může být prospěšná také konfrontace s historickými a teologickými aspekty.

Zajímavá je například už otázka, proč nacházíme takové množství cenných mozaiek právě v nevelkém, zdánlivě nevýznamném městě, jakým Ravena byla. Po několikerém vyplenění Říma hledali císaři jiné místo, vhodnější především z vojenského hlediska, a Ravena, položená ve fádní rovinné krajině, byla vybrána právě pro dobrou strategickou pozici. Bylo ji možné lépe ubránit proti útokům z pevniny a v nouzi případně prchnout po moři.

Tak začala Ravena plnit funkci hlavního města, v 6. století pak vzniká ravenský exarchát. Ravena tedy musela být schopna reprezentovat římské impérium, což se projevilo právě ve výzdobě staveb mozaikami.

Umění má v Raveně kromě běžných teologických aspektů i jasnou funkci: prezentuje archetyp spojení osoby a Boha v jedné podobě - císaři. Tento motiv se prolíná celým ravenským uměním. Často je například zobrazen Kristus sedící na trůnu na purpurovém polštáři; purpurová přitom v té době platila za barvu vyhrazenou jedině císaři.

Zobrazovaný Kristus mívá na mozaikách jinou podobu, než na kterou jsme zvyklí z umění pozdější doby. Bývá zobrazován na trůnu nebo jako bojovník se symboly zla. Říká se tím: Kristus je pán a vládce světa. I sám kříž, pokud je zobrazen, symbolizuje vítězství, může být použit i jako samotná zbraň v boji. Zobrazování trpícího Krista a kříže jako symbolu utrpení se objevuje až v pozdější době.

I sám Kristus bývá nikoli náhodou vyobrazený jako mladý a bezvousý, podobný císaři, na jedné z mozaiek dokonce ve zvláštní vojenské obuvi. To vše spolu s motivy vítězství nad Germány a jinými napřáteli směřuje k personifikaci Krista v pozemské osobě císaře.

Zajímavou okolností, která také ovlivňovala ravenské umění, bylo rozdělení na ariány a "ortodoxní" katolíky. Zástupci obou proudů se střídali u moci a dávali vyzdobovat baptisteria podle svého. Tak ariáni, kteří tvrdili, že Kristus nedosahuje velikosti Boha (není "soupodstatný" s Otcem), a acentovali pouze Kristovo lidství, použili například na jedné z mozaiek namísto Krista symbolu kříže. Tím, že se vyhnuli zobrazení Krista, jakoby poukazovali na to, že ho můžeme opět spatřovat v podobě císaře.